Posel smrti

16. října 2010 v 22:15 | Eipy |  Příběhy
Docela mě zaujalo téma týdne - hřbitov. Já osobně nemám hřbitovy ráda a vyhýbám se jim. Ale když už tu je to téma týdne..proč nenapsat nějakej vymyšlenej příběh o hřbitovu, hm? .. (Zase debilní úvod :D Takže radši si přečtěte ten příběh..)


  
Šla jsem temnou ulicí v jedné opuštěné čtvrti. Byla tma, pouliční lampu někdo rozbil. Nevěděla jsem kam jít, nebo kde jsem, tak jsem prostě šla, kam mě nohy vedly. Nejsem zrovna slabší povahy, takže mi samota a tma nevadí. Ani nevím kolik bylo hodin, tipuju, že bylo tak 23:30. Šla jsem pořád dál a dál. Párkrát jsem přešla do jiné ulice, vůbec nevím, na co jsem myslela, když jsem se jen tak bezmyšlenkovitě toulala po cizím městě, úplně sama. Každopádně jsem brzy uviděla tmavé místo, ze kterého šel strach. Hřbitov. Rozhodla jsem se, že tam jenom nakouknu a zase půjdu dál. Ztratila jsem snad rozum? Jít na hřbitov? V noci? Úplně sama? A jenom tak nakouknout? Co by tam tak mohlo být..Jenom spousta mrtvol pod zemí a pach hřbitovních kytek. Ale chtěla jsem tam jít. Vystoupala jsem po kamených schodech. Slyšela jsem své kroky, jak se rozléhají ulicí. S děsivým skřípotem jsem otevřela bránu od hřbitova a vstoupila. Všude bylo plno náhrobků a křížů. Normálního člověka by to nejspíš vyděsilo ale mě překvapivě ne. Jen tak jsem se procházela mezi hroby a myslela na to, co je asi po smrti. 

V tom mě z myšlení vytrhl děsivý zvuk. Skřípot brány. Zavřela se a uslyšela jsem, jak ji někdo zamyká. Hrozně jsem se lekla a k bráně jsem se rozběhla. Celá udýchaná jsem se zastavila a jak jsem tušila, brána byla zamčená. Byla jsem uvězněná mezi všemi těmi mrtvými. Už jsem nebyla v pohodě. Dostala jsem šílený strach. Co mám dělat? Mám volat o pomoc? Uviděla jsem světlo. Přímo u márnice se kolíbala lampa. A přibližovala se směrem ke mě! Neviděla jsem toho člověka, kdo jí držel. Znovu mě přepadl ten zužující strach. Ta postava už byla jenom pár kroků ode mně. Začala jsem couvat, ale narazila jsem do zdi. Dělili nás už asi jenom tři krůčky. Byla to nějaká žena s dlouhými tmavými vlasy, štíhlým tělem a měla na sobě rozevláté bílé šaty, ačkoliv nevál vítr. Jen co jsem jí spatřila, ulevilo se mi. Ona mi neublíží, cítila jsem to. Ale bylo divné, že neměla boty! Byla bosá. Najednou začala mluvit a já uslyšela její sametový hlas, uklidňující, ale s dávkou nervozity, který mě varoval: ,,Utíkej, utíkej pryč odsud. Hrozí ti nebezpečí, tvůj konec se blíží!" Cože? Můj konec se blíží? Nechápala jsem, nechtělo se mi od ní odejít. S ní jsem se cítila v bezpečí. 

Neodešla jsem. Jenom jsem stála a koukala se do její ustarané tváře. Opět jsem uslyšela, jak se otevírá brána. Nekoukla jsem se, kdo příchází. Chtěla jsem vnímat jenom tu ženu, která mě uklidňovala. Najednou začala plakat. Velké slzy jí stékaly po tváři. Chtěla jsem se jí zeptat, co se jí stalo, ale jenom jsem koukala na to krásné stvoření, které se nejspíš hrozně trápilo. Ještě jednou jsem uslyšela její líbezný hlas: ,,Utíkej. Čeká tě smrt. Rozběhni se a jdi odsud!" Najednou ale žena zmizela. A než jsem se stačila rozběhnout pryč, stál tu odporný starý chlap, ze kterého šel strach. Zachvátila mě panika. Kde je ta žena? Proč zmizela? A proč ten chlap má v ruce nůž? Chlap se škodolibě zasmál a přistoupil ke mě blíže. Zvedl nůž a vrazil mi ho do srdce. Ta bolest byla nezvladatelná. Cítila jsem, jak muž nůž pomalu vytáhl, aby to více bolelo. Do plic mi nepřicházel vzduch. Cítila jsem mojí horkou krev, jak mi stéká po břiše, po nohou a jak kape na zem. Muž se celou dobu škodolibě smál. Začalo mi hučet v uších, zatmělo se mi před očima. Padla jsem na zem a skuhrala bolestí. Ta neskutečná bolest mě mučila ještě pěkných pár minut. Několikrát jsem ucítila, jak do mě muž kopnul. Pomalu mi ochabovali svaly a přestávala jsem vnímat okolí i svou mysl. A v tom mi to došlo. V té záplavě bolesti jsem pochopila, že ta žena byla Posel smrti. Přišla mě varovat, ale já jsem jí neposlechla. A tak jsem zemřela. Na hřbitově. Rukou šíleného psychopata...
 


Komentáře

1 DementiQ x) DementiQ x) | Web | 16. října 2010 v 23:27 | Reagovat

Ahoj,na blogu mám článek o rozmazlených dětech. Co si o tom myslíš ,když rodiče nezvládají děti vychovávat a z dítěte vyrůstá "postrach" všech lidí okolo ? Napiš názor sem > http://dementiq-dementiq.blog.cz/1010/rozmazlene-deti
Děkuji za tvůj názor :) A promiň za reklamu,ale nevšimla jsem si nikde rubriky na reklamy :(

2 Haňul Haňul | Web | 17. října 2010 v 13:28 | Reagovat

Perfektní :) Bojim se, že v noci neusnu :D

Děkuju :)

3 Eipy Eipy | Web | 17. října 2010 v 19:08 | Reagovat

[1]: Možná tu ta rubrika neni, protože tu nechci reklamy!

[2]: :-D :-D :-D Moje příběhy naháněj strach? :D No i když, psala jsem to v noci a myslela jsem při tom na kruh :D

4 Moon Moon | Web | 17. října 2010 v 20:05 | Reagovat

jo no x'( já asi taky..a nejhorší je že umře Fred..ta nejlepší postava..x((

5 Haňul Haňul | Web | 18. října 2010 v 15:15 | Reagovat

[3]: Tim to bude :D Já když si vzpomenu já když slyšim slovo horor tak už se automaticky bojim :D Ale Kruh zas tak strašidelnej neni :) (Pouštěl nám ho učitel na hudebku a neřek nám na co se díváme...nejdřív sem si myslela, že je to reklama :D) nejhorší je Metro...

6 Eipy Eipy | Web | 18. října 2010 v 19:30 | Reagovat

[5]: ÁÁ kruh že neni strašidelnej? Já z toho měla noční můry minimálně tejden a viděla jsem to když sem byla malá! A stáhla jsem si to a zkoušela se na to znovu kouknout abych se už nebála, ale když jsem viděla tu holku ve skříni nebo kde tak jsem začala řvát na bráchu ať to vypne, takže zase nic :D Ale musim se na to kouknout s někym kdo se toho nebojí a dělá si z toho srandu abych se nebála :D

[4]: A George přijde o ucho :(

7 Moon Moon | Web | 18. října 2010 v 20:42 | Reagovat

cooože o ucho??? bože můj chudák x'(
to je fakt drsný....já bych nedala takovej konec..

8 Haňul Haňul | Web | 18. října 2010 v 21:09 | Reagovat

[6]: Kámoška si představuje jak to točí, prej to pomáhá. Za tejden to budud zkoušet :D Já se po kruhu bála akorát při přespáváčce, když si kámoška rozpustila vlasy (ta co sem o ní teď mluvila :D). Dát jí něco bílího, stčit do vany a je z ní Samara! Ale usnula sem :D

9 Eipy Eipy | Web | 18. října 2010 v 21:32 | Reagovat

[8]: Moje kámoška si taky hodí vlasy přes obličej, natáhne ruce a je celá samara! A pak ještě schválně jde ke mě, jako že mě uškrtí..je to fakt děsiví! :D

10 Moon Moon | Web | 19. října 2010 v 21:51 | Reagovat

ty-tys to přečetla celý..já žasnu xD já sem u čtvrtýho dílu .. před 2tejdnama sem se rozhodla že to přečtu celý .. ááá xDD

ta 7 je hodně drsná

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama