Vyndavání stehů

29. března 2011 v 23:14 | Eipy |  Dokument: Rovnátka
Týden se stehama byl k nevydržení..Stehy mi neuvěřitelně vadily a štvaly mě. Pořád. Vadily mi při jídle, nemohla jsem skoro otevřít pusu, čištění zubů byla taky "zábava". Ale nic mě nebolelo, jenom to bylo otravný :)
Nemohla jsem se dočkat dneška, až mi stehy vyndají. A rozhodla jsem se to sepsat jako "příběh" :D

Netrpělivě jsem zkontrolovala displej mobilu..11:15..ještě pět minut a konečně vypadnu! Dál jsem čekala v zadní lavici a snažila se vnímat výklad o rozšíření rocku v Anglii. Stejně o tomhle tématu všechno vím. 11:20! Konečně! Zvedla jsem ruku, zeptala se jestli můžu jít a učitelka po shlédnutí hodinek usoudila, že můžu odejít. Opustila jsem třídu, vyběhla čtyřicet schodů do třídy pro kartáček a pastu a zapadla do umýváren. Na namočený kartáček jsem nanesla zářivě bílou pastu a začala čistit. Stehy mi daly vážně zabrat, ale zvládla jsem to. Vypláchla jsem si pusu a o několik minut později jsem už byla pryč z té nudné budovy.
Čekárna...pár židlí seřazených u žlutě natřené stěny, malý stoleček s ještě menší židličkou pro malé děti, věšák, okno, zrcadlo, pár obrazů a informačních letáků, co visely na zdi a hlavně tipický zápach, který si vybaví každý když se řekne nemocnice. Ve dveřích jsem se srazila se sestřičkou, která právě šla na oběd. Hmm fakt super..Bude jí to trvat aspoň dvacet minut. A zubař v ordinaci také nebyl..
Po dlouhém čekání, konečně někdo otevřel dveře. Zubař! Vyptával se mě na různé otázky, jestli mě to bolelo a tak. On je docela zvědavý a s naší rodinou se zná celkem dlouho. Potom zaplul do ordinace a my čekali na sestru. Někdo otevírá dveře..a! Byli to nutiči zboží! Myslela jsem že je zabiju! Drzě mě předběhli a vlezli do ordinace místo mě. Nutili mu tam nějaký nástroje nebo co já vim. A potom když se sestřička konečně vrátila z oběda, připojila se k nim a něčemu se tlemili. Po asi půlhodinovém čekání je konečně vykopli a já jsem se nemohla dočkat až stehy budou venku.
Posadila jsem se do křesla, otevřela pusu, zubař si vzal pinzetku a nůžky a sestřička držela zrcátko. Šmik. A steh byl venku. Nic mě nebolelo, ani jsem nezaregistrovala, že už něco vyndal. Šmik a druhý steh venku. Zubař si odložil své nástroje a já překvapeně řekla:,,To už je celý?". A ano, bylo to všechno. Z dásně mi ještě tekla trošičku krev, ale nic mě nebolelo.
K obědu jsme měli rybí file a vařenou zeleninou a bramborama. Uá! Cítila jsem se jako člověk co měsíce nejedl. Oběd jsem doslova hltala a nevadily mi žádný trapný stehy!

14.dubna jdu na další osmičku..držte mi palce ať jde vše hladce jako teď :)
 


Komentáře

1 Haňul Haňul | Web | 2. dubna 2011 v 11:34 | Reagovat

Bez první věty sme na tom stejně :D

Jak to můžeš vydržet? :D Já se celá klepu a to si to jenom čtu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama