Vyjímečná

12. srpna 2011 v 13:40 | Emm |  Příběhy
Na táboře jsem napsala jeden příběh, protože mě už všichni srali a chtělo se mi spát..Tak jsem se z toho musela vypsat :D Opět končí smrtí, i když teď je to spíš trochu na pobavení..Proč to přiřazuju k tématu týdne: "Návrat do reality"? V tom si každý najděte význam sám.

Bílá čtvercová místnost zahalená v temnotě. Jen jedna malá lampa vrhá světlo do spleti zrcadel, nábytku a nejrůznější dekorativních předmětů. Ze studené vody se odráží křišťálové proužky plné blyštivých diamantů. Celá místost je pečlivě vymalována a vydlaždičkována do slonovinově bílé barvy. Uprostřed místnosti stojí postava zahalená do černého pláště. Nehybně postává a těká očima z jednoho rohu do druhého, jakoby někoho hledala, nebo si chtěla zapamatovat tohle místo do konce života. Až do smrti.

Postava si opatrně shodila plášť z krémových ramen a otočila se k zcadlu. V odrazu spatřila obnažené tělo mladé dívky, mírně pohublé a bledé, ale i přesto si zachovalo ženské tvary. Dívka se zadívala do odrazu svého obličeje. Hledala ve svých vyděšených kaštanových očí kapičku energie. Marně. Od svých očí přejela přes vystouplé lícní kosti a protáhlý nos až k rudým plným rtům. Vždycky se jí líbily. Říkaly jí, že je vyjímečná, že takové rty neexistují dvakrát.
Dívka sáhla svou tenkou rukou s dlouhými prsty po žiletce. Rázně se ke svým rtům přiblížila a na žiletku přitlačila. Téměr okamžitě jí po bradě začal stékat pramínek rudé krve. Rudé stejně tak, jako její vyjímečné rty.
Nyní se odhodlala k dalšímu kroku. Uchopila pramen svých dlouhých zrzavých vlasů, které jí vždy našeptávaly, že je jiná. Stačilo pár tahů a opižlané kousky vlasů jí padaly ke kotníkům. Najednou před zrcadlem stála hromádka neštěstí, které kanuly slzy z očí.
Proud vody. Spousta vařící vody se začala plnit bílou vanu. Jenom pár okamžiků a vana by málem přetekla. Dívka se do vody pohodlně ponořila a zaposlouchala se do kapek vody, které odkapávaly z kohoutku. Dalších pár tahů žiletkou. Voda se začala zabarvovat do červena. Když si dívka přejela po zápěstí, sykla bolestí. Ležela ve vlastní krvy a bolest jí dělala dobře. Pomalá krutá nezapomenutelná smrt. Stejně vyjímečná jako její rty a měděné vlasy. Tak si to vždycky přála. Zemřít vlastní rukou, uprostřed nákupního centra v oddělení koupelen.
 


Komentáře

1 Ariwa Ariwa | Web | 12. srpna 2011 v 14:04 | Reagovat

Velice depresivní.

2 S. S. | Web | 12. srpna 2011 v 14:16 | Reagovat

Promiň, ale nějak mě to nezaujalo.

3 Ell. :) Ell. :) | Web | 12. srpna 2011 v 14:25 | Reagovat

Zajíamvý příběh. ;) I když v nákupním centru v oddělení koupelen většinou voda neteče. Nebo alespoň já jsem s tím ještě nesetkala. :D Ale to je detail. Pěkný článek. ;)

4 Droney Droney | Web | 12. srpna 2011 v 17:43 | Reagovat

Někdy člověku pomůže se trochu vypsat, některé věci jsou potom i jednodušší. Jinak moc pěkné =)

5 Janisshska Janisshska | Web | 12. srpna 2011 v 19:44 | Reagovat

Ahoj,  Zajímalo by mě kolik lidí v ČR/SR zná Ryana Shecklera,proto jsem založila fanklub.Můžeš se zde přihlásit,nebo dát vědět někomu jínýmu..Děkuju:)  http://skater-ryansheckler.blog.cz/1108/fanklub  A omlouvám se za reklamu,nenašla jsem rubriku..

6 Klára Klára | Web | 11. prosince 2013 v 18:32 | Reagovat

Nádherné, máš neuvěřitelný talent.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama