Artist

24. října 2011 v 22:22 | Emm |  Příběhy
Konečně jsem něco zase vymyslela! Začínala jsem se bát že moje "spisovatelská kariéra" skončila ještě před tím, než začala. Dneska je to sice slabší, ale nevadí..Musim se do toho zase "dostat" .. :)
Tumblr_lsnvsyklzn1qzyyyno1_500_large


Skrz zatažené žaluzie do pokoje pronikaly poslední paprsky zapadajícího slunce. Dopadaly na poloprázdný psací stůl vyrobený z tmavého dřeva. Na stole ležel výkres. Na první pohled vypadal jako směšná slátanina malého dítěte, které si hrálo s červenou temperou, ale jenom pár pozorných lidí v tom vidělo něco víc. A to něco víc je vyděsilo.
Vedle stolu se povalovalo nehybné tělo. Značně zohyzděné. Jeho ruce zdobily škrábance, stopy po bodání a vpichování různých předmětů do kůže a na hodně místech z nepochopitelného důvodu chyběly kousíčky masa. Přes roztrhané triko bylo vidět mnoho zkrvavených šmouh a oděrek.
V normální situaci bych se ptala: "Proč? Proč musela zemřít takhle?", ale dnes mě něco táhlo k tomu obrazu. Popošla jsem blíže ke stolu a konečky prstů uchopila cíp výtvoru, abych si ho mohla lépe prohlédnout. Ještě jsem letmo pohlédla do znetvořeného obličeje mrtvoly a na její krví slepené vlasy, a dala jsem se do zkoumání obrazu. Na první pohled jsem tam uviděla červenou šmouhu, ale čím déle jsem se soustředila, tim více jsem rozpoznávala různé tvary a odstíny červené. Nejzvláštnější na tom bylo, že celý výtvor tvořily tečky. Tisíce malých červených teček pohromadě. Pomalu se mi před očima rýsoval výjev jako z hororu. Postava ležící v kaluži krve, na obličeji poťouchlý úsměv. Nejtmavší místo obrazu bylo uprostřed, kde leželo také tělo postavy. Směrem k okrajům se barva zesvětlovala. Výtvor úplně přesně vystihoval mojí situaci. Zkrvavené tělo ležící u stolu a neznámá postava zkoumající jakýsi obraz. Zaskočilo mě to, ale zároveň i okouzlilo. Něco tak krásného, děsivého, nepředstavitelného..
Rozhodla jsem se k dalšímu kroku. Přistoupila jsem k mrtvému tělu ležícímu pár metrů od stolu. Nevšímala jsem si hnisavých šrámů na obličeji ani nechutně ulámaných zažloutlých nehtů, co byly pohozené kousíček od do krve rozdrásaných dlaní. Zaměřila jsem se na tělo skryté pod červeným tričkem. Opatrně jsem ho začala vyhrnovat a očekávala vyřešení celé hádanky. Pomalu se mi vše vyjasňovalo. Jak jsem odhalovala poškrábané tělo, spatřila jsem to. Na její hrudi byl vyrytý nápis a pod ním na rozdrásaném břiše obrys malířského štětce. Na věži udeřila šestá hodina. S posledními paprsky slunce zmizel i jeden z mnoha nepochopených životů. "Umělcem za každou cenu".
 


Komentáře

1 Haňul Haňul | Web | 26. října 2011 v 20:30 | Reagovat

art never comes from happines ;)

Náhodou se ti to povedlo, ale nepřipadáš si čas od času moc morbidní? :D (i když teda já mam co říkat :D)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama