Ingenium

Ingenium: CHAPTER IX.

27. října 2012 v 13:54 | Emm
Píšu už devátou kapitolu, ale zatim se skoro nic zásadního nestalo. Chtěla bych psát delší kapitoly, ale potom by to nikdo nečetl..:D Takže bude víc kapitol, ale budou kratší..Tentokrát jsem překvapila sama sebe, za tak krátkou dobu jsem kapitolu už dlouho nenapsala.


Zavřela jsem oči a snažila se posbírat všechnu sílu uvnitř sebe. Vzpomínala jsem na ten okamžik v nemocnici, kdy ke mně do pokoje vtrhl ten démon a pokusil se mě i Fina zabít. Ve strašně krátké době ho omráčil a já najednou byla na všechno sama. Před očima se mi promítl celý můj život, myslela jsem si, že je po mně. A celou dobu mě strašlivě pálila hruď. Teď už naštěstí vím, proč to tak je.

Ingenium: CHAPTER VIII.

20. října 2012 v 13:40 | Emm
Dlouho jsem přemýšlela, jak tuhle kapitolu zakončit, proto mi to trvalo tak dlouho. Ale devátou kapitolu mám už ze třetiny napsanou, ve škole už si taky zvykám, takže mám víc času na psaní.


Jak jsem čekala, An se to moc nelíbilo. Ale Fin byl z mého nápadu nadšený: "No jasně, kdyť už to je jedno, hodina sem, hodina tam. Tak to ale musíš rychle dožvejkat," zasmál se.
"Vážně chcete háknout školu? Nechci pak mít problémy," An se pokoušela něco namítnout.
"Kdyť to je jedno. S tim životem, jaký budeme mít, školu stejně potřebovat nebudem."
"To je fakt, já bych se na školu vykašlala už úplně," zasnila jsem se: "a našla bych si kluka, kterej se umí přemisťovat a byla by to paráda! Jen tak bysme si vykradli banku a pak se ubytovávali v luxusních hotelech.
"No už tě úplně vidim, jak vykrádáš banku," Fin se rozesmál a An se taky trochu pousmála.
"Haha," řekla jsem ironicky a dala si do pusy poslední sousto.
Rozhlédli jsme se po jídelně a zjistili, že tu už sedíme sami. "Nechápu, proč jsme vždycky poslední," zauvažovala An.
Fin se hned ozval: "Protože nás NĚKDO pořád děsně zdržuje." Při slově někdo rádoby nenápadně zakašlal a poukázal na mě prstem.
"Kdyť už jdu," protočila jsem oči, zvedla tác a odnesla ho k okénku na špinavé nádobí.
Oba moji kamarádi zamířili ven z jídelny a já jsem je brzy dostihla.
"Takže pojedeme k An?" zeptala jsem se.
An mě probodla ledovým pohledem, ale pak povolila: "Tak fajn. Ale ne že mi zase vyžerete celou ledničku."
"Neboooj," řekli jsme s Finem současně, ale všem bylo jasné, že naše největší starost opět bude, kdo toho sní víc.
***

Ingenium: CHAPTER VII.

7. srpna 2012 v 1:44 | Emm
Ouch, ta sedmá kapitola byla peklo, smolila jsem se s ní od ledna (cca 5 měsíců). Je mi líto, že jsem s Ingeniem na tak dlouho přestala, určitě jsem tím ztratila hodně čtenářů. Nemohla jsem se ale vyhrabat z jednoho bodu, kdy Lily mluví s jejim divnym spolužákem..Nakonec jsem z toho nějak vybruslila a pak když byla v jídelně tak psaní šlo zase samo .. :D Pokusím se přidávat pravidelně, ale jsou prázdniny a já jsem šíleně zlenivěla. Až začne škola, tak to bude ještě horší, jdu na celkem vyhlášenej gympl, kde toho po mně budou hodně chtít. Ale těšim se, bude to výzva.
Teď už konec žvatlání, celej článek a "enjoy"!


Ingenium: CHAPTER VI.

22. ledna 2012 v 14:16 | Emm
Poslední dobou nemám moc čas, protože mě přijali na jeden web, kde mi platí za články, takže píšu spíš tam. Ale s Ingeniem nepřestanu (teda alespoň v nejbližší době ne). Devět tisíc znaků. Užijte si to :D



Ingenium: CHAPTER V.

12. ledna 2012 v 20:00 | Emm
Vlastně to neni ani taková kapitola, kdybych to někde zveřejňovala ve velkym, tak jsem teď někde u 2.kapitoly. Je to absolutně bez děje, převažuje hlavně popis. Ale jak už jsem řekla, nechci to sem dávat třeba po třech A4, to by nikdo nečetl. Tak to radši takhle rozkouskuju. Někoho to možná nebude bavit, ale snad se nějakej věrnej čtenář najde.. :D

Ingenium: CHAPTER IV.

27. prosince 2011 v 20:00 | Emm
Všem přeju Veselé Vánoce a šťastný Nový rok..Kdo ví, jestli neni náš poslední :P

Ingenium: CHAPTER III.

21. prosince 2011 v 20:00 | Emm

Ingenium: CHAPTER II.

15. prosince 2011 v 20:48 | Emm

V tom okamžiku se začaly dít děsivé a neuvěřitelné věci. Michael napřímil obě ruce ke svému pasu a já pozorovala, jak se mu mezi dlaněmi tvoří vodní vír. Jakmile muž vyslal jeho ohnivou kouli směrem k nám, Michael poslal své vodní tornádo směrem k muži. Oba dva elementy se střetly v polovině letu a v místnosti se roztrhl ohňostroj živlů. Záhadného muže i Michaela srazila tlaková vlna. Muž dopadl na bílou židli, která se pod jeho váhou rozdrtila na malé kousíčky, ale brzy se vzpamatoval a znovu stál na nohou. Michael na tom byl hůř. Narazil hlavou do mého nočního stolku. "Fine!" zakříčela jsem a začala jsem do něj bušit, aby se probral. Marně. A v rukou muže se tvořila další ohnivá koule. Bylo po mně. Nechtěla jsem umřít. Je mi teprve 16, sakra! Ještě jsem toho tolik neudělala. Ačkoliv jsem si to nechtěla připustit, začaly se odpočítávat moje poslední minuty. A tlak a oheň na hrudi stále sílily a sílily. A svědily mě dlaně a konečky prstů, takový zvláštní pocit jsem nikdy nezažila.

Ingenium: CHAPTER I.

30. listopadu 2011 v 20:02 | Emm
1.kapitola. Zatim se tam nic moc neděje, ale i přes to doufám, že se vám bude líbit.

Ingenium: PROLOG

23. listopadu 2011 v 18:32 | Emm
Začala jsem psát příběh na pokračování. Mám napsaný zatim 2 kapitoly, každá kolem 1500 slov, takže to bude delší.
Název Ingenium pochází z latiny a v překladu znamená "Schopnosti" (I když google tvrdí něco jinýho..), takže to bude fantasy, sci-fi a romantická slátanina ze života..Nechte se překvapit. Prolog je napsaný z pohledu třetí osoby, ostatní kapitoly píšu z pohledu hlavní hrdinky.


 
 

Reklama